Neodkladná resuscitace (rok 2000)
Karel Cvachovec
 

1. Úvod
Neodkladná resuscitace je soubor postupů sloužících k udržení či obnovení průtoku okysličené krve mozkem. Je indikována tam, kde dojde k náhlému selhání jedné či více základních životních funkcí – vědomí, dýchání a krevního oběhu.
Nezvládnuté selhání jedné základní životní funkce vede záhy i ke zhroucení funkcí ostatních, byť primárně nepostižených. Ztráta vědomí – odhlédneme-li od vyvolávající příčiny – ohrožuje postiženého ztrátou průchodnosti dýchacích cest a selháním výměny plynů v plicích. K zástavě oběhu potom dojde během minut. Obdobně, primární zástava dýchání je po několika minutách následovaná ztrátou vědomí a poté i zástavou krevního oběhu. Zástava oběhu vede během několika málo sekund ke ztrátě vědomí a během několika minut vymizí i agonální dechy.
V souvislostech intenzívní medicíny má neodkladná resuscitace výjimečné postavení a to dokonce z dvojího pohledu. Zaprvé, v mnoha případech je úspěch neodkladné resuscitace předpokladem aby vůbec mohly být ostatní odborné postupy použity. Zadruhé, nesmírná časová naléhavost stavů selhání základních životních funkcí přikazuje, aby nezbytná účinná opatření - neodkladná resuscitace - byly neprodleně zahájeny kdekoliv, přímo na místě vzniku náhlé život ohrožující příhody. Neodkladná resuscitace není úkolem pouze pro zdravotníky. Široká spoluúčast všech občanů má proto naprosto nezastupitelné místo.
 
1. 1. Historie
Moderní historie léčebných postupů směřujících k obnovení náhle selhavších základních životních funkcí člověka zahrnuje období více než čtyř desítiletí. V padesátých letech podal Elam důkazy o účinnosti umělého dýchání způsobem z plic do plic. V roce 1958 Safar jednoznačně prokázal přednosti tohoto způsobu umělého dýchání ve srovnání s jinými dříve doporučovanými a používanými způsoby. Safar též vysvětlil možnost vzniku náhlé neprůchodnosti dýchacích cest u bezvědomých a navrhl jednoduchá a účinná opatření, jak toto nebezpečí odstranit a jak mu předejít.
V 60. letech znovu objevili a propracovali Kouwenhoven, Jude a Knickerbocker nepřímou masáž srdce, jakožto postup obnovující krevní oběh. Při obnovení spontánního oběhu hraje důležitou roli i využití dřívejšího Gurvičova objevu možnosti zrušení fibrilace srdce výbojem stejnosměrného proudu. Safar prokázal, že kombinace umělého dýchání z plic do plic spolu s nepřímou masáží srdce představuje účinnou a univerzálně využitelnou metodu, kterou je možné odvrátit náhlou smrt. Od 70. let je současně zaměřována pozornost na přežívání mozku během náhlé zástavy oběhu a bezprostředně po ní. Plnohodnotné funkce mozku znamenají obnovu lidského bytí umožňující vést život člověka schopného vnímat a uvědomovat si okolní svět a zasahovat do něj.
V roce 1974 vyšel v nakladatelství Avicenum překlad Safarovy příručky Kardiopulmonální resuscitace. Během doby, která uplynula od jejího vydání praxe potvrdila jak její odbornou správnost, tak i její znamenitou didaktickou úroveň. Americké vydání této příručky z roku 1988 je již skutečným úvodem do resuscitologie. Existuje i domácí písemnictví, odrážející názory poplatné době svého vzniku. V devadesátých letech začala nabývat na významu mezinárodní spolupráce charakterizovaná vytvořením skupiny ILCOR (International Liaision Committee on Resuscitation) sdružující relevantní odborná gremia z Evropy i zámoří. Výsledkem činnosti ILCOR jsou doporučené postupy neodkladné resuscitace a urgentní medicíny formulované v roce 2000 (Guidelines 2000 for Cardiopulmonary Resuscitation and Emergency Cardiovascular Care). Doporučení byla přijata dle zásad medicíny založené na důkazech a využila dosavadní zkušenosti ze spolupráce s laickou i odbornou veřejností: především nezbytnost všechny postupy co nejvíce zjednodušit a usnadnit tak jejich využití v praxi. Tato doporučení se stala základem akceptovaným ve všech zemích s rozvinutým zdravotnictvím.
 
1. 2. Definice pojmů
Základní pojmosloví lze odvodit od základní terminologie Safarovy. Tyto pojmy obstály ve zkoušce času a jejich užití je - především pro jejich obsahovou jednoznačnost - i dnes užitečné.
Neodkladná resuscitace
je soubor výkonů sloužících k neprodlenému obnovení průtoku okysličené krve mozkem u osoby postižené náhlým selháním jedné či více základních životních funkcí. Jako synonymum pojmu neodkladná resuscitace lze používat pojem kardiopulmonální resuscitace.
Základní neodkladnou resuscitaci poskytují všichni občané bez jakéhokoliv speciálního vybavení a pomůcek. Je poskytována na místě vzniku náhlé, život ohrožující příhody. V souvislostech neodkladné resuscitace jde o poskytnutí první pomoci (pojem první pomoc má oporu v našem právním řádu).
Rozšířená neodkladná resuscitace zpravidla navazuje na již prováděnou základní neodkladnou resuscitaci. Je prováděna zdravotnickým pracovníkem na místě vzniku náhlé život ohrožující příhody (ve zdravotnickém zařízení či kdekoliv mimo ně) či během převozu do zdravotnického zařízení. Rozšířená neodkladná resuscitace zahrnuje použití speciálních postupů, pomůcek, přístrojů a léčiv. Představuje odbornou první pomoc. Na úspěšnou neodkladnou resuscitaci navazují ostatní postupy intenzívní medicíny.