Improving the knowledge of epilepsy and reducing epilepsy-related stigma among children using educational video and educational drama – a comparison of the effectiveness of both interventions.

Brabcova D, Lovasova V, Kohout J, Zarubova J, Komarek V. Seizure. 2013 Apr;22(3):179–84. doi: 10.1016/j.seizure.2012.11.017. Epub 2012 Dec 23. IF: 2.004

Klinika dětské neurologie
 
Studie byla věnována srovnání účinnosti edukačního kresleného filmu a edukačního dramatu na zlepšení znalostí dětí ve věku 9–11 let o epilepsii. První skupina dětí zhlédla edukační kreslený film, a následně vyplnila dotazník o epilepsii. Druhá skupina vyplnila tento dotazník po zapojení se do edukačního dramatu. Obě skupiny vyplnily stejný dotazník po 6 měsících v rámci retestu. Uvedený dotazník vyplnila rovněž kontrolní skupina, u níž nebyla realizována žádná intervence.
 
Obě skupiny vystavené intervenci dosahovaly ve znalostech a postojích k dětem s epilepsií podstatně vyššího skóre než kontrolní skupina. Vzdělávací video bylo oproti dramatu efektivnější ve zlepšení znalostí. Co se týče postojů k dětem s epilepsií, nebyl mezi dvěma druhy intervence zaznamenán žádný významný rozdíl. Výsledky naznačují, že obě uvedené intervence mohou být efektivně využívány k odstranění stigmatu spojeného s epilepsií v uvedené věkové skupině.
 
Na otázky odpovídá prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc., přednosta Kliniky dětské neurologie a spoluautor článku z 2. LF UK.
 
Jakým způsobem jste se na studii podílel?
Tato studie navazuje na starší práci, ve které jsme srovnávali kvalitu života českých dětí s epilepsií. Tehdy se ukázalo, že největším problémem je nepochopení nejen ze strany vrstevníků, ale že širší povědomí o epilepsii nemají ani pedagogové. Dokonce někteří učitelé měli k epilepsii až negativní vztah, takže jsme se pokoušeli různými formami osvěty situaci zlepšit. Další ze studií, provedená po 10 letech, ukázala, že se zlepšila kvalita života dětí s epilepsií i informovanost o epilepsii, mimo jiné zásluhou sdružení Epistop, které se zabývá odbornými i sociálními aspekty epilepsie. Tato publikace vznikla na základě spolupráce Epistopu s psycholožkou dr. Brabcovou. Moje hlavní aktivita spočívala ve vytvoření konceptu porovnávání efektivnosti jednotlivých forem osvěty, a to nejen klasických (písemné materiály či přednášky), ale i „zážitkových“, jako použitá videoprezentace příběhu či jeho „přehrání“ v rámci hodin dramatické výchovy. Vzhledem k tomu, že na DAMU na Katedře dramatické výchovy přednáším vývojovou neuropsychologii, se pro tento výzkum podařilo získat dostatečné množství pedagogů i dětí.
 
Setkáváte se často se stigmatizací dětí s epilepsií? Jak závažný problém u dětských epileptiků to je?
Stigmatizace dětí s epilepsií je ve srovnání např. s dětmi trpícími astmatem nebo diabetem závažnější problém, než by se mohlo zdát. Děti s epilepsií opakovaně zažívají, že se na ně pohlíží skrz prsty. Předsudků je stále hodně. Řada rodičů např. na dotaz, zda by svému dítěti dovolila jít si hrát ke spolužákovi s epilepsií, odpovídá negativně. Nepříjemná pro děti je nevyzpytatelnost, s jakou může přijít záchvat. Pokud k němu dojde např. ve škole při vyučování, spolužáci, ale často i učitelé, jsou z toho vyděšení a obtížně podobné situace zvládají. Stigmatizace je tedy velká, a proto se snažíme vychovávat rodiče i pacienty, vysvětlovat jim, že řada epilepsií je benigní a mohou se jich zbavit, že za epilepsií není nic magického ani tajuplného, nejde o posedlost zlým duchem, jak se stále domnívají v některých zemích. Lze říci, že atraktivní forma edukace pomocí videopříběhu a aktivní zapojení učitelů pomáhá.
 
Je používání vzdělávacích programů o epilepsii ve školách rozšířené? Pokud ne, může tomu vaše studie napomoct?
V rámci Epistopu na osvětě stále pracujeme. Kdysi jsme si řekli, že osvěta je nutná; programy ve školách dřív nebyly rozšířené vůbec, naše studie tomu napomohla a v současné době se „edukativní epileptický balíček“, včetně videa, rozšiřuje do dalších desítek škol.
 
Považujete takový způsob vzdělávání dětí za přínosný? Mělo by se podobně postupovat i u dalších onemocnění?
Výše uvedené způsoby vzdělávání jsou výborné a lze předpokládat, že ještě účinnější by mohly být interaktivní počítačové hry, které by nenásilnou formou děti seznamovaly s různými nemocemi. Ať už se jedná o epilepsii, nebo další choroby – diabetes, astma, ADHD nebo třeba autismus. Dovedu si představit např. spolupráci šikovných studentů nebo mladších lékařů naší fakulty s vývojáři počítačových her.

Vytvořeno: 11. 7. 2014 / Upraveno: 19. 4. 2021 / Mgr. Ing. Tereza Kůstková